Postoj nohou · Nos nad špičkami · Linie pažby
Než začnete řešit balistiku, mířidla nebo předsazení, vyřešte to, co je pod vámi. Střelecké postavení rozhoduje o tom, jestli dokážete zbraň vést plynule, nebo se v půlce pohybu zablokujete. Platí to stejně pro pušku i pro brokovnici — jen s jedním důležitým rozdílem, o kterém je řeč hned na začátku.
Puška · Brokovnice
Při střelbě z pušky stojíte s nohama rozkročenýma na šířku ramen, kolmo k terči. Takový postoj vám dovolí plynulý pohyb ze strany na stranu, aniž byste museli přendávat nohy.
Při střelbě z brokovnice je základ stejný — nohy na šířku ramen — ale směřují k cíli, na který se chystáte střílet. Tedy ne tam, kde je cíl teď, ale tam, kde ho budete střílet. Tenhle jeden detail rozhoduje o tom, jestli švih dokončíte nohama, nebo se budete kroutit v pase.
Váha patří převážně na přední nohu. Symetrický postoj s rovnoměrně rozloženou váhou vypadá stabilně, ale v pohybu vás zablokuje — švih pak musíte dotáhnout trupem a rána jde mimo.
Jestli je váha tam, kde má být, si ověříte během vteřiny. Při správném postoji, kdy váha spočívá převážně na přední noze, se váš nos nachází přímo nad špičkami přední nohy. Stačí se podívat dolů. Pokud špičky nevidíte pod nosem, ale kus před sebou, stojíte příliš vzpřímeně a váhu máte vzadu.
Pohyb při výstřelu by měl vycházet z celého těla — z kotníků, nohou, pasu a trupu. Zbraň, hlava a ramena naopak zůstávají pevně zafixované jako jeden celek. Jakmile začnete zbraň dovádět rukama nebo krkem, ztrácíte přesně to, co vám dobrý postoj dal.
Horní hrana pažby by měla tvořit přímku s horní hranou ramene. Když tahle linie sedí, oko dopadá na mířidla samo a nemusíte ho hledat.
Střelec by měl mít pocit, jako by na své zbrani „spal“ — lícní kost pevně spočívá na pažbě a hlava směřuje dopředu. A teď to podstatné: pažba jde k líci, nikoli naopak. Nejčastější chybou je spouštět tvář dolů na pažbu. Když zbraň zvednete správně, dosedne pokaždé na stejné místo. Když ji „dohledáváte“ tváří, dosedne pokaždé jinam — a s ní i vaše rána.
Přední ruka — u praváka levá — drží zbraň pevně. Zadní ruka by naopak měla být velmi uvolněná; křečovitý stisk zadní rukou stahuje ránu stranou.
Kam přesně patří přední ruka, závisí na tom, kam střílíte. Při výstřelu nad hlavou patří blízko k lučíku spouště. V ostatních případech přibližně 20 cm od lučíku.
Postoj je věc, kterou o sobě střelec sám těžko posoudí — v okamžiku výstřelu se soustředí na cíl, ne na vlastní nohy. Na simulátoru MARKSMAN-ST3 se dá každá rána přehrát zpětně a podívat se, jak se zbraň skutečně pohybovala. Když švih „umírá“ před koncem nebo se láme, bývá příčina právě v postavení — ne v míření.
