Lov drobné zvěře: jaké broky a jaká rychlost

Dostřel · Průraznost · Volba náboje

Na velkou zvěř se míří. Na drobnou se vede zbraň — a k tomu ještě volí náboj. Zatímco u jelena rozhoduje, kam trefíte, u kachny často rozhoduje to, co máte v nábojnici. K čistému ulovení totiž nestačí broky do zvěře dostat; musí tam dorazit s dostatečnou rychlostí a průrazností.

O tom, jak zbraň vést, je samostatný článek Koučování sebe sama: jak číst analýzu a zlepšovat se. Tenhle je o munici.

Co si z článku odnesete

  • Každý druh zvěře potřebuje jinou dopadovou rychlost broku — od 220 m/s u husy po 155 m/s u sluky otavní.
  • Velikost broku se volí tak, aby té rychlosti dosáhl na požadovaném dostřelu, obvykle 40 metrů.
  • Ocelový brok ztrácí rychlost výrazně rychleji než olověný. Na stejnou zvěř proto potřebujete brok o několik čísel větší.

Jaký brok na jakou zvěř

Následující doporučení vychází z vestavěné balistické kalkulačky simulátoru ST3 a z dat Britské asociace pro střelbu a ochranu přírody (BASC). Platí pro obvyklý dostřel 40 metrů.

Zvěř Optimální velikost broku Použitelný rozsah Potřebná dopadová rychlost
Husa 2 (olovo) 2–3 220 m/s
Liška 3 (olovo) 2–5 210 m/s
Zajíc 4–5 (olovo) 4–6 205 m/s
Kachna divoká 5–6 olovo · 4 bismut · 2–3 ocel 2–6 195 m/s
Bažant 5–6 (olovo) 4–6 185 m/s
Králík 6–7 (olovo) 5–7 180 m/s
Holub 6–7 (olovo) 5–8 180 m/s
Koroptev / tetřev 7 (olovo) 6–8 175 m/s
Sluka lesní 7 (olovo) 7–8 165 m/s
Sluka otavní 8 (olovo) 7–9 155 m/s

U kachny je uvedeno olovo i alternativy záměrně — nad vodními plochami je olověné střelivo v řadě zemí zakázané a je potřeba sáhnout po oceli nebo bismutu. Protože lehčí materiál ztrácí rychlost rychleji, kompenzuje se to větším brokem.

Proč na materiálu záleží

Graf poklesu rychlosti broku se vzdáleností. Všechny tři materiály startují na 400 m/s. Na 40 metrech má olovo 185 m/s, bismut 175 m/s a ocel 150 m/s — všechny pod hranicí 195 m/s potřebnou k ulovení kachny.
Olovo si drží rychlost nejdéle, ocel ji ztrácí nejrychleji. Čárkovaně minimum potřebné k ulovení kachny.

Všechny tři materiály opouštějí hlaveň stejnou rychlostí kolem 400 m/s. Na deseti metrech je rozdíl malý, na čtyřiceti už zásadní: olovo si drží přibližně 185 m/s, bismut 175 m/s a ocel jen kolem 150 m/s.

Porovnejte si to s tabulkou výše. Na kachnu potřebujete 195 m/s — a to na čtyřiceti metrech nesplní ani olovo téhle velikosti. Buď tedy zkrátíte vzdálenost, nebo sáhnete po větším broku. Přesně tenhle výpočet dělá balistická kalkulačka za vás.

Co všechno ovlivňuje dostřel

Kalkulačka pracuje s pěti parametry, jejichž kombinací vzniká přes dva tisíce variant:

  • Zahrdlení (choke) — plné 70 %, 3/4 65 %, 1/2 60 %, 1/4 55 %, vylepšené 50 %
  • Materiál broku — olovo, bismut, ocel, zinek
  • Úsťová rychlost — 380, 400 nebo 420 m/s
  • Velikost broku — 1 až 9
  • Náplň nábojnice — 24, 28, 30, 32 nebo 36 g

Jak vypadá vyhodnocený zásah

Vyhodnocení zásahu bažanta v letu — rozptyl broků a analýza výstřelu na simulátoru MARKSMAN ST-3
Rozptyl broků na terči včetně počtu zásahů, rychlosti a průraznosti.

Po výstřelu na drobnou zvěř simulátor nespočítá jen to, jestli jste se trefili. Ukáže rozptyl broků na terči, kolik jich zvěř skutečně zasáhlo, s jakou rychlostí dopadly, jakou energii předaly a jak hluboko pronikly. Modelový výstřel na 21 metrů olovem číslo 6 s náplní 32 g a zahrdlením 3/4 vypadá takto: z 260 broků v nábojnici jich cíl zasáhne 31, dopadají rychlostí 248 m/s a pronikají do hloubky kolem 78 mm.

Tohle je informace, kterou v terénu nezískáte nikdy. Buď zvěř spadne, nebo odletí — a proč, se nedozvíte.

Jak to natrénovat

Na simulátoru MARKSMAN-ST3 si můžete tutéž situaci vystřílet s různou municí a porovnat výsledky vedle sebe — bez toho, abyste za každou variantu zaplatili krabičku nábojů. Scénáře lovu kachen, bažantů i koroptví najdete na stránce Lovecká střelba.